Letos jsme do Turecka letěli trochu jinak. Místo přímého letu do jednoho ze dvou istanbulských letišť (IST nebo SAW) jsme zvolili přímou linku Praha (PRG) – Izmir (ADB). Na této lince od roku 2020 operuje SunExpress, což je společný turecko-německý podnik Turkish Airlines a Lufthansa. My jsme však s ohledem na vhodnější čas odletu z Prahy zvolili české Smartwigs, které na lince Praha – Izmir létají od května 2024.

Izmirské letiště Adnan Menderes (ADB) je svou velikostí a atmosférou srovnatelné s letištěm Václava Havla v Praze. Oproti istanbulskému mega letišti (IST) je to pohodové letiště. Izmir, třetí největší turecké město, však nebyl naše cílová destinace, ale mířili jsme to města Ayvalık, které leží na břehu Egejského moře. Jelikož jsme do Izmiru přiletěli na noc, přespali jsme na hotelu přímo v letištním terminálu. Hotel byl pár kroků od příletové haly a druhý den ráno nás v Turecku přivítala bohatá turecká snídaně.

Pro cestu do Ayvalıku jsme využili minibusy čekající před letištní příletovou halou. Měli jsme štěstí, že se našla poslední 3 volná místa, a ani jsme dlouho nečekali na odjezd minibusu. Bylo nám ale doporučeno, bychom si příště transfer zajistili dopředu, protože bychom nemuseli mít znovu takové štěstí.

Ayvalık: Klidná perla Egejského moře

Město Ayvalık s asi 74 000 stálými obyvateli je známé produkcí oliv a olivového oleje. Díky své geografické poloze naproti nedalekému řeckému ostrovu Lesbos (turecky Midilli) a společné historii v multinárodnostní Osmanské říši zde i dnes najdete mnoho připomínek řecko-tureckého soužití. Tou nejvýraznější jsou staré řecké domy nebo podobné kulinářské delikatesy na obou březích.

V posledních letech se Ayvalık těší vzrůstající oblibě dovolenkových turistů a zejména malebný ostrov Cunda patří k vyhledávaným destinacím. Což se také projevuje vzrůstajícími cenami a zaplněností místních pláží. Hlavním lákadlem Ayvalıku je členité pobřeží a moře, které je vidět z každého koutu města. Místní obyvatelé jsou už pohledem na moře tak otupělí, že je prý poznáte podle toho, že si v restauraci sednou k moři zády. Místní vyhlášené, ale také podle toho přecpané pláže, jsou Sarımsaklı a Badavut. Dají se zde také najít městské pláže (například Ayvalık Belediyesi Duba Plajı, Paşa Limanı Plajı), kam je vstup zdarma. Platíte jen za půjčení lehátka a další výhodou je, že na veřejné pláži má bufet velmi příznivé ceny.

Nejkrásnější výhled do kraje z Čertovy hostiny

Jeden z nejkrásnějších výhledů do celého kraje, odkud teprve oceníte místní členité pobřeží Egejského moře, je z kopce zvaný Čertova hostina (turecky Şeytan sofrası). Tato vyvýšenina z vyvřelé horniny vzdálená od centra Ayvalık asi 8 km má výšku asi 124 metrů nad mořem. Podle staré legendy zde v kameni čert zanechal otisk svého kopyta.

Naším hlavním cílem ale bylo navštívit naší tureckou tetu (turecky hala – tedy se jedná o sestru manželky otce), která v Ayvalıku bydlí celý svůj život. Díky tomu už možná patří i k maskotům města. Ve městě má mnoho přátel a známých. Má tu také svá oblíbená místa a vždy nám skvěle doporučí kam jít a čemu se naopak radši vyhnout.

V Tureckou je zákazník král a vždy dostane ty nejlepší služby

Teta tu má například svého oblíbeného zelináře (turecky manav). Chodí k němu už léta a on ji velmi dobře zná. Jako správný obchodník si ji předchází. Prý ji vždy doporučí co koupit a co ne. Například, když přijde, že by chtěla vařit zelené fazole, tak on ji někdy řekne: “Teta, dnes je nekupuj, přijď zítra, budou lepší.” Také ji vždy nechá ochutnat od ovoce, aby se přesvědčila, že je sladké.

Teta k němu chodí ráda, protože ví, že ji nic špatného neprodá a má dobré ovoce a zeleninu. Během naší návštěvy jsme byli u zelináře nakoupit spolu. Koupili jsme u něj meloun. Vybral ji ten nejlepší a říkal, že kdyby ji i tak nechutnal, tak ať přijde a dá ji zdarma jiný, bez toho, aby tamten donesla zpět. Dále jsme koupili hrušky (doporučil ji, které jsou lepší), meruňky (dal ji ochutnat, že jsou sladké), broskve (na ochutnání ji přidal i ty placaté, které ještě neznala) a rudé masité třešně.

Jelikož je teta věrný zákazník, dal ji nakonec ještě slevu na celý nákup a tašky ji donesl až do kufru do auta. Tomu říkám zákaznický servis a odměna za věrnost. Zelinář byl celou dobu úslužný, usměvavý, ptal se, co je nového a jestli jsem její ženich (turecky damat) atd. Myšleno, zda jsem se do její rodiny přiženil atd. On tam prý pracuje od 6 hodin od rána do 21 hodin večer. Někdy prý i déle podle toho, jak jsou lidi, co přijdou, až když zavře samoobsluha vedle.

Před lety jsem v lámané turečtině o Ayvalık natočil krátké video, kde vás městem provedu a ukážu jeho nejrůznější zákoutí.

Počasí v Ayvalıku

Další výhodou poklidného života v Ayvalıku je, že nemusíte vůbec sledovat předpověď počasí, protože máte jistotu, že každý den bude horko a svítit sluníčko. Místní jen sledují odkud fouká vítr, protože je pak pocitově venku snesitelněji.

Rozeznávají tu hlavní dva druhy větru: poyraz fouká od severu nebo severovýchodu a přináší studenější vzduch a studenou mořskou vodu. Naopak imbat fouká od moře a s ním přichází teplý vzduch a také teplá mořská voda. U Egejského a Marmarského moře obyvatelé ještě rozeznávají vítr zvaný turecky lodos. Ten fouká z jihu nebo jihozápadu. Lodos foukající po hladině moře zvedne vlny, otočí mořské proudy a může způsobit mořské bouře. Je tedy nebezpečný pro plavidla. V určitém období lodos také přináší déšť nebo teplý vzduch a písek ze Sahary. Během lodosu je prý moře teplejší.

Poznejte další turecká města

Pokud chcete poznat také další turecká města, podívejte se na naše články od Istanbulu rozkročeném na dvou kontinentech, Čechy vyhledávaných letních destinacích Antalya a Alanya nebo také o turisty trochu pozapomenutém Diyarbakıru či zkamenělé Kapadokya.

Také nás můžete sledovat na Instagramu a na další videa se můžete podívat na našem YouTube kanále.