Zavedení protiruských sankcí v České republice rozvířilo živou diskuzi. Hned po jejich zavedení se ozývaly hlasy, že tyto sankce tvrdě dopadnou zhruba na 140 českých podniků a jsou ohroženy kontrakty až za stovky milionů korun.

Turecká a Ruská obchodní spolupráce posiluje

Rusko Evropské unii sankce oplatilo stejnou mincí a snaží se potřeby trhu uspokojit z jiných zdrojů. Ze zavedení sankcí  tak profituje Turecko, které posiluje ekonomickou spolupráci s Ruskou federací. Do Ruska dodává mléčné výrobky, ovoce, zeleninu a také navazuje hlubší spolupráci v energetice. Důkazem je například podepsaná dohoda mezi tureckým ministrem energetiky Tanerem Yıldızem a ruskou společností Rosatom na výstavbu třetí nukleární elektrárny. Přitom ještě nebyla ani dostavěna první nukleární elektrárna Akkuyu v Mersinské provincii na jihu Turecka.

Zatímco evropští výrobci sčítají ztráty, turecké firmy hlásí rekordní výsledky vzájemného rusko‑tureckého obchodu. Některé evropské země se také snaží své výrobky do Ruska dovážet přes třetí země, kterou je například Makedonie. Turecko přitom s Ruskem vyjednalo slevu na plyn a zároveň se dohodlo na zvýšení kapacity plynovodu Blue Stream, jelikož se spotřeba plynu v Turecku od roku 2000 téměř ztrojnásobila.

České Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučilo českým podnikatelům jako náhradu za Rusko především Turecko, Pákistán, Srbsko či Ázerbájdžán. Jak během předání cen Štiky českého byznysu uvedl Petr Mikšánek, obchodní ředitel pro firemní klientelu Citibank: „Pro některé naše klienty byl výpadek odbytu v Rusku silným ohrožením jejich rozvoje. Tyto firmy musely, a i nadále musí, objevovat příležitosti na rychle se rozvíjejících trzích, které jsou pro ně nové.“ Jedním z trhů a branou do Orientu může právě být Turecko.

Perspektivními oblastmi, ve kterých se mohou české firmy v Turecku prosadit, tak jsou zejména těžba a úprava nerostných surovin, strojírenství, chemický průmysl, doprava a elektrotechnika.